O tom, že peníze hýbou světem, není pochyb. Platí to i o oborech, kde bychom to neřekli, zejména pak ve výzkumu a vývoji. Přitom právě ten je na penězích skutečně velmi závislý. Není tedy divu, že se mluví o tom, jak je celosvětově podfinancovaný, a čeho bychom mohli dosáhnout, kdybychom do něj vložili více peněz.
Jistě, zdá se to zvláštní. Koneckonců nové technologie jsou uváděny na trh v podstatě neustále. Jen málokdo si však uvědomuje, že tyto mají své mouchy. Vezměme si například elektrické automobily, které jsou v celé Evropské Unii protlačovány. Ačkoliv je možné si je koupit, nelze popřít, že mají stále spoustu problémů, které by bylo vhodné vychytat. To se však děje mnohem pomaleji, než by bylo žádoucí, a to především proto, že na tento výzkum není dáno dostatek peněz.
Jak jsou peníze důležité, nám ostatně ukázala i epidemie covidu. Poté, co se celosvětově začal z pochopitelných důvodů podporovat výzkum vakcíny, najednou jsme měli jednu plně funkční a otestovanou k dispozici během několika málo měsíců. A mnozí říkají, že tak by to bylo možné i s jinými chorobami, jako jsou ebola či malárie, kdyby se do nich také tak investovalo. To se však neděje, neboť nejsou považovány za tak důležité – objevují se přeci prakticky jen v chudých oblastech Afriky.
Lze si tedy velmi dobře představit, jaké pokroky bychom mohli udělat například ve výzkumu vesmíru, kdybychom jej více financovali. Lze si velmi dobře představit, že za takových okolností by již bylo možné vyslat lidskou posádku na Mars. Bohužel, nic takového se neděje, i když i v tomto ohledu se již situace pomalu lepší. Jde to však jen velmi pomalu.
Problém je o to vážnější, že globální změny klimatu představují skutečnou hrozbu, které již nyní začínáme čelit. A pomoci nám může pouze vývoj nových technologií. Pokud jej však nebudeme financovat, nebudeme jej mít jak přestát.